Černá ruka poprvé

Studijní piknik

Kláda se s náma přijela učit a Benjimu se to líbilo. 

Veroničiny průhledný ruce

Umění v pytli

To je když se ráno vzbudíte a víte, že se máte učit na maturitu z DVK. Ale máte v sobě přetlak, co potřebujete vyjádřit. Prší. Vemete pod ruku dva Pijoany a na krk foťák. A jdete o dva paneláky dál.

Podhled z nadhledu

Příběh jednoho banánu

Baví mě věci, který vidim mimochodem. Třeba jako tuhle cizí svačinu.

Viktor Kolář

Včera na ČT art běžel dokument o fotografu Viktoru Kolářovi. Mrzí mě, že jsem propásla jeho výstavu v Domě U kamenného zvonu, i když jsem o ní věděla. Nějak ne a ne tam dojít.
Každopádně dokument je k vidění i online na stránkách čt. Odkaz tady. Pokud máte Kolářovy fotky rádi, anebo jeho dílo vůbec neznáte, dokument určitě doporučuju. Moc hezká podívaná. Co mi utkvělo v hlavě byly videa z jeho raného dětství, která točil jeho tatínek a dokument jimi byl proložen. Často to byly polonahé děti někde v přírodě nebo na venkově, které měly na krku foťák. Ty snímky nebyly nikterak kvalitní, obraz se třásl, což vyvolávalo takový impresionistický dojem. Působilo to pěkně.

Pravé úhly v nedohlednu

Někdy v loni na podzim jsem slíbila mámě, že jí udělám tuhle pyramidu k Vánocům. Nakonec jsem si její dílky odnesla ze školy až dneska, když jsem si vyklízela skříňku na oboru. Je to vlastně polotovar, kterej neprošel žádnou povrchovou úpravou a o tom, jak jsem dílky spojovala raději pomlčím. Každopádně jsem na to naskládala nějaký šutry, nafotila a řikám si, že to nevypadá zas tak blbě. Takže proč si to syslit v počítači.

Ego až za roh

Když mi bylo dvanáct, strašně jsem chtěla psa. Začínala mi puberta, netušila jsem co se sebou, ale vyskytlo se u nás zvíře. Byl to pes a zrovna taky nevěděl co se sebou. A tak jsme nevěděli spolu. Já byla ta, co měla všechno přesně načteno. A on byl ten, co věděl všechno od přírody. A samozřejmě nejlíp. A tak jsme věděli spolu. Každej po svým.

Tvůrce

A dívky vily věnce

Při dnešním focení jsem zase zapomněla na celej svět, na všechno kolem. Až když jsem doma praštila s taškou o zem, vzpomněla jsem si, že v pátek maturuju. Překvapilo mě to, měla jsem pocit, že jsou nějaký nekonečný prázdniny. Je to divný období.

Světlo

Brečet bolestí ze tmy

V noci jsem měla sluchový halucinace. Zoufale u mě v pokoji pípalo ptáče.